Doprava zpět v rukou města

18.02.2019

Autobusovou dopravu v Liberci převzal plně dopravní podnik. Skončilo tak desetiletí jeho skryté privatizace, kryté a podporované celou plejádou místních politických stran.

Od konce ledna veškerou dopravu ve městě zajišťuje vlastními zdroji DPMLJ. Dosud 40 % autobusových linek provozovala společnost BusLine, která měla podle smlouvy jezdit ještě v roce 2019. Před několika měsíci BusLine smlouvu vypověděl, podle názoru DPMLJ bez řádných důvodů. Dopravní podnik v krátké době pořídil další autobusy a zaměstnal několik desítek nových řidičů. Řidičů ale stále není plný stav, takže byl DPMLJ nucen omezit o 5 % rozsah dopravy. V přechodném období je to pochopitelné a přijatelné rozhodnutí, DPMLJ se navíc snaží reagovat na všechny situace, kde toto omezení přineslo vážnější problémy. Je to cena za přechod dopravy plně do rukou města, která se dlouhodobě bohatě vyplatí.

Ze strany vedení města se však obratem objevila snaha tato omezení převést z kategorie "dočasná" na "trvalá", a ušetřit tak peníze za dopravu. To je naopak zneužití mimořádné situace, které nemá ani vážný důvod v době, kdy příjmy města setrvale rostou. Prodlužování intervalů s tím, že jsou nasazeny kapacitnější autobusy, nedává smysl, pokud jsou tyto intervaly prostě příliš dlouhé. Každý máme hranice trpělivosti a dlouhé čekání na spoj jen přesouvá další lidi do aut. A tudy cesta ke kvalitnímu městskému prostoru opravdu nevede.

Pokud se nestane něco mimořádného, dopravní podnik by měl být schopen doplnit kapacity do několika měsíců a nejpozději v létě by se tak měl vrátit i v podstatě plný rozsah dopravy. V dopravním podniku i v zastupitelstvu to budu hlasitě připomínat.

Drahá jízda s BusLine

Ačkoliv DMPLJ v minulosti provozoval MHD v Liberci vlastními prostředky, od roku 2011 předal 40 % autobusové dopravy firmě BusLine. Bez výběrového řízení, bez stanovené ceny, někdy dokonce i prostřednictvím autobusů DPMLJ. Z dopravního podniku byly vyváděny desítky milionů, které by jinak v DPMLJ zůstaly a mohly být použity na platy řidičů, nové autobusy nebo opravy tramvajových tratí.

Osm let jsem poukazoval na nevýhodnost smluv a upozorňoval na rozhodnutí, která dopravní podnik posouvala dál do rukou BusLine. Politické krytí tohoto obchodu ale bylo neprůstřelné. Přežilo dokonce i audit, který jsem v DPMLJ prosadil v roce 2015, a který všechna moje tvrzení ověřil. Teprve zásah protikorupční policie loni v březnu odstartoval změny, které zastavily faktickou privatizaci této městské firmy. Obviněno bylo zatím devět osob, mezi nimi tehdejší ředitel DPMLJ Luboš Wejnar a předseda představenstva Pavel Šulc (zvolen za ANO). Mezi dalšími obviněnými je podnikatel Jiří Vařil, spojovaný se společností BusLine (v různých orgánech figuroval za KSČM), Tereza Dlouhá, dcera člena představenstva za Jablonec n. N. Karla Dlouhého (oba ODS), a bývalý krajský radní pro dopravu Vladimír Mastník (Starostové).

Pro dokreslení, dlouholetými členy představenstva nebo dozorčí rady, kteří vždy BusLine podporovali, byli např. Miroslav Pelta a Jiří Kittner (ODS), Lukáš Pleticha (ČSSD) nebo David Václavík (Starostové). Ukončení smluv je jen krokem na cestě ke skutečné nezávislosti. V minulých letech schválené smlouvy a dodatky dávají BusLine až absurdní práva a výhody vůči DPMLJ. Dědictví těchto politiků tak může stát město ještě stovky milionů na soudních sporech.

Josef Šedlbauer, Změna pro Liberec