Nový liberecký zastupitel chce stavební uzávěru na obchodní centra

30.05.2019

Na květnovém zastupitelstvu města Liberec, tedy 30. 5. 2019 představil klub Změny pro Liberec svého nového člena, Mgr. Jindřicha Felcmana, Ph.D. Ten se ujme mandátu jako náhradník za Karolínu Hrbkovou, která z důvodu nástupu na mateřskou dovolenou ze zastupitelstva odchází.

Jindřich Felcman je předseda libereckých Zelených. V posledních komunálních volbách byl na 7. místě kandidátky Změny pro Liberec. J. Felcman je starý 35 let, ženatý a má téměř dvouletou dceru.

V letech 2004 - 2009 vystudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně. Následně nastoupil na liberecký krajský úřad na pozici referenta pro územní plánování. Po 7 letech praxe na krajském úřadě přešel do soukromého sektoru a nyní se živí jako OSVČ v oboru územní plánování a veřejné stavební právo. Současně při zaměstnání vystudoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze doktorský studijní program Urbanismus a územní plánování.

"Zásadním tématem, které budu v libereckém zastupitelstvu řešit, je klimatická změna. Byť se může zdát, že jde o téma, které se lokální politiky netýká, opak je pravdou. Právě města jsou hlavními motory ekonomiky a jako taková musí stát v čele její transformace do udržitelné podoby," vysvětluje J. Felcman.

Podle J. Felcmana je potřeba směřovat k utváření udržitelného města, které produkuje minimum skleníkových plynů a ve kterém se zároveň dobře žije. "Znakem takového města rozhodně nejsou obří obchodní centra na jeho okraji. Zákazníci i zaměstnanci musí do těchto center najíždět autem. To pochopitelně výrazně zvyšuje dopravní zátěž na území města. Prostředí města to poškozuje, což ještě více žene jeho obyvatele do aut," popisuje začarovaný kruh plošně roztahaných měst nový zastupitel.

Nástroje k postupné přeměně města na tzv. město krátkých vzdáleností přitom současná legislativa nabízí, jen je potřeba mít odvahu je využít. J. Felcman je odborníkem na stavební zákon a popisuje fungování stavební uzávěry následovně: "Stavební uzávěra na areály obchodních center na okrajích měst je zcela legitimní prostředek. Majitelé stávajících staveb je budou moci i nadále provozovat. Pokud by ale měli v plánu provést jejich přestavbu či rozšíření, možné už to nebude. U obchodních domů k takové přestavbě přitom dochází cca po 10 letech, příkladem je obchodní centrum Nisa. Lze tak čekat, že výhledově budou provozy obchodních domů ukončeny a plochy se uvolní. Např. pro výrobu, což bylo ostatně u průmyslové zóny sever jejím původním účelem."

Transformace Liberce na udržitelné a uhlíkově neutrální město bude pochopitelně sestávat ještě z mnoha dalších opatřeních. Namátkou zmiňuje J. Felcman ta nedůležitější: budování infrastruktury pro elektrokola - především střežená parkovací stání, humanizace ulic a vysazování stromů, instalace fotovoltaických panelů na městské budovy, ekologizace vozového parku dopravního podniku atd.