Štoly, tůňky, miliardy...

21.03.2019

V plném sále Krajské vědecké knihovny v Liberci proběhla ve středu 20. března 2019 živá diskuze k palčivému tématu: Chystané prohloubení těžby uhlí v polském Turowě ohrožuje zdroje vody. Jaká řešení jsou pro Frýdlantsko a Hrádecko nejúčinnější? Prozatím se plánují pouze masivní investice do vodárenské soustavy, rozmýšlí se i vodovodní přivaděč z Josefodolské přehrady na Frýdlantsko za cca 1 mld. Kč. 

"Chceme tuto diskuzi rozšířit. Tak ohromné peníze lze využít i na léčbu krajiny, zvyšování její retenční schopnosti - mokřady, rozdělování lánů zemědělské půdy remízy, rušení meliorací... Tato opatření jednak naplní studny pro lidi a zároveň zadrží vodu v krajině i pro přírodu." Uvedl za Zelené pro Liberecký kraj Jindřich Felcman.

A jeho kolega Josef Šedlbauer již před besedou řekl:

"Voda pro lidi i pro přírodu. Zacházení s vodou ve městě se většinou omezuje na to, jak dostat pitnou vodu dovnitř a ostatní co nejrychleji ven. Potřebujeme pravý opak: co nejvíc vody na místě udržet.

Ubývání podzemní vody, období sucha a přívalové deště spojené s povodněmi. To je realita, ve které žijeme. Její příčinou jsou klimatické změny a nehorázné nakládání s půdou. Obojí máme šanci ovlivnit, nakládání s půdou je ale víc v naší moci a vyplatí se na něj soustředit. Hlavní problém jsou obrovské lány monokultur bez rozčlenění mezemi, meliorace, používání těžké mechanizace, chemizace půdy, napřimování a regulace potoků a řek. Významné je i zastavování půdy silnicemi, parkovišti, halami a domy. Zemědělství i stavebnictví musí být mnohem uvážlivější, jestli si chceme uchovat přijatelné podmínky pro život.

Víme už docela dobře, co a jak bychom měli dělat, aby se v krajině i ve městech udrželo více vody. Reálně se však zatím neděje skoro nic. A nejde ani o peníze, spíš o neschopnost uvažovat jinak o tom, co znamená rozvoj a jak účelně vynaložit omezené prostředky a čas, které máme k dispozici."